Čím déle se věnuji fotografování, tím častěji zažívám pocit déjà vu.
Nemám rád opakování motivů u jiných, ani u sebe.
Myslím, že postupně přejdu do stavu, kdy sice budu na svět hledět skrz hledáček, ale spoušť už skoro potřebovat nebudu.
Kdykoli se pokouším vybrat ze svých archivů ty "nej" snímky, probíhá to vždy stejně.
Nejdřív je kandidátů mnoho, ale poté, co zvednu pomyslnou laťku, dojdu k závěru, že vystavit vlastně nemám co.
Tak nakonec rezignuji, řeknu si, že opravdový výběr udělám někdy později, a pro tentokrát se ještě spokojím s provizoriem...